otázka: proč nebudeme zpívat Nam-myoho-renge-kyo v angličtině nebo v jakémkoli jiném jazyce?

A: Nam-myoho-renge-kyo je více než jen fráze pocházející z určitého jazyka. V podstatě, zahrnuje název stavu Buddhahood, ke kterému se Nichiren Daishonin osvícen. Svůj život zasvětil šíření Nam-myoho-renge-kyo, aby se všichni lidé-bez ohledu na pohlaví, vzdělání, etnický původ nebo sociální postavení—mohli také probudit do stejné životní podmínky.

překlad každé složky Nam-myoho-renge-kyo do určitého jazyka může být užitečný při vysvětlování jeho významu. Ale je to zvuk a rytmus zpívání, který probouzí a aktivuje vrozený lidský potenciál zvaný Buddhahood. Nichiren Daishonin popisuje význam každého znaku různými způsoby a z různých perspektiv a žádný překlad slova za slovem nemohl plně zachytit jeho nejhlubší význam. Nichiren obhajoval víru v Zákon Nam-myoho-rengekyo a jeho síla (víra), praxe zpívání (praxe) a vážně míněné snaze o své nejhlubší význam (studie), jako zásadní pro proces pěstování život, stav Buddhovství, nebo osvícení, v nás. Oba Nam-myoho-renge-kyo a Gohonzon obsahují slova z Indie a Číny, a jsou vyslovovány v japonštině. Záznam ústně přenášených učení vysvětluje, “ můžeme také poznamenat, že nam of Nam-myoho-renge-kyo je sanskrtské slovo.“, zatímco myoho, renge, a kyo jsou čínská slova. Sanskrt a Číňané se spojí v jediném okamžiku a vytvoří Nam-myoho-renge-kyo „(PP. 3-4).

pro Nichiren to představovalo spojení východní a západní kultury-celého světa. To ukazuje, že Nam-myoho-renge-kyo je pro celé lidstvo, ztělesňující univerzální jazyk. Totéž lze říci o recitaci 2. a 16. kapitoly lotosové sútry.