Pozadí

Epos o Gilgamešovi byl zájem, aby se Křesťané od té doby jeho objevu v polovině devatenáctého století v troskách velkou knihovnu v Ninive, s ohledem univerzální povodeň s významné paralely k Potopě Noé.1, 2 zbytek Eposu, který se datuje možná třetího tisíciletí B. C., obsahuje malou hodnotu pro Křesťany, protože se týká typické polyteistické mýty spojené s pohanskými národy. Někteří křesťané však studovali myšlenky stvoření a posmrtného života prezentované v eposu. Dokonce i světští učenci uznali paralely mezi babylonskými, fénický, a hebrejské účty, i když ne všichni jsou ochotni označit spojení jako něco víc než sdílenou mytologii.3

po celém světě byly identifikovány četné povodňové příběhy ze starověkých pramenů.4 příběhy, které byly objeveny na klínových tabletách, které obsahují některé z prvních dochovaných písem, mají zjevné podobnosti. Klínové písmo bylo vynalezeno Sumery a pokračovalo Akkadians. Babylonský a asyrský jsou dva dialekty Akkadian, a oba obsahují povodňový účet. Zatímco tam jsou rozdíly mezi původní Sumerské a později Babylonské a Asyrské povodňových účtů, mnoho z podobnosti jsou nápadně blízko k the Genesis flood účet.5 Babylonský účet je nejvíce neporušený, chybí pouze sedm z 205 řádků.6 byl také první objeven, což z něj činí nejstudovanější z prvních povodňových účtů.

epos Gilgameš je obsažen na dvanácti velkých tabletách a od původního objevu byl nalezen na jiných, stejně jako byl přeložen do jiných raných jazyků.7 skutečné tablety se datují kolem 650 Př. n. l. a jsou samozřejmě nikoli originály od fragmentů z povodní příběh byly nalezeny na tablety chodila kolem 2000 B. C. 8 Jazykové odborníci se domnívají, že příběh byl složen dobře, než 2,000 B. C. je sestaven z materiálu, který byl mnohem starší než toto datum.9 Odhaduje se, že sumerské Klínové písmo sahá až do 3 300 př. n. l.10

příběh

epos byl složen ve formě básně. Hlavní postavou je Gilgameš, který ve skutečnosti mohl být historickou osobou. Seznam sumerských králů ukazuje Gilgameše v první dynastii Uruk vládnoucí 126 let.11 tato doba není problém ve srovnání s věkem před povodňovými patriarchy Bible. Vskutku, po Gilgamešovi, Králové žili normální život ve srovnání s dneškem.12 Králův seznam je také zajímavý, protože zmiňuje konkrétně povodeň – “ potopa svrhla zemi—“13

příběh začíná představením skutků hrdiny Gilgameše. Byl to ten, kdo měl velké znalosti a moudrost a zachoval informace o dnech před potopou. Gilgameš napsal na kamenné desky vše, co udělal, včetně stavby městských hradeb Uruk a jeho chrámu pro Eanna. Byl to represivní vládce, nicméně, což způsobilo, že jeho poddaní volali k „bohům“, aby vytvořili nemesis, která způsobí Spor Gilgameše.14

po jednom boji se tato nemesis-Enkidu-stala nejlepšími přáteli s Gilgamešem. Ti dva se vydali získat slávu tím, že se vydali na mnoho nebezpečných dobrodružství, ve kterých je Enkidu nakonec zabit. Gilgameš se pak rozhodne najít nesmrtelnost, protože se nyní bojí smrti. Při tomto hledání se setkává s Utnapishtimem, postavou nejvíce podobnou biblickému Noemu.15

Stručně řečeno, Utnapishtim se stal nesmrtelným poté, co postavil loď, aby překonal velkou potopu, která zničila lidstvo. Přivedl všechny své příbuzné a všechny druhy tvorů na palubu plavidla. Utnapishtim vypustil ptáky, aby našli zemi, a loď přistála na hoře po povodni. Příběh pak končí příběhy o enkiduově návštěvě podsvětí.16 přestože mezi oběma účty existuje mnoho podobností, stále existují vážné rozdíly.

uvedená tabulka představuje srovnání hlavních aspektů dva účty povodní, uvedené v Knize Genesis a v Eposu o Gilgamešovi.

Některé připomínky je třeba, aby bylo provedeno srovnání v tabulce. Některé podobnosti jsou velmi nápadné, zatímco jiné jsou velmi obecné. Příkaz pro Utnapištim stavět loď je pozoruhodné: „Ó člověče Šurappak, syn Ubar-Tutu, strhnout tvůj dům, postavit loď, vzdát se bohatství, usilovat o život; opovržení majetek, zachránit tvůj život. Přineste símě všech druhů živých věcí do lodi, kterou postavíte. Nechte jeho rozměry dobře měřit.“17 příčina potopy, jak byla seslána v rozsudku o hříších člověka, je také zarážející. Jedenáctá tableta, řádek 180, zní: „položte na hříšníka jeho hřích; položte na přestupníka jeho přestupek.“18 studie těchto paralel s Genesis 6-9, stejně jako mnoho dalších, demonstrují non-náhodnou povahu těchto podobností.

významy jmen hrdinů však nemají absolutně žádný společný kořen nebo spojení. Noe znamená „odpočinek,“ zatímco Utnapishtim znamená “ nálezce života.“19 ani jeden nebyl dokonalý, ale oba byli považováni za spravedlivé a relativně bezchybné ve srovnání s těmi kolem nich.

Utnapishtim také vzal pilota na loď a některé řemeslníky, nejen jeho rodinu v arše. Je také zajímavé, že oba účty sledují místo přistání do stejné obecné oblasti Středního východu; nicméně, Mt. Ararat a Mt. Nisir je od sebe vzdálen asi 300 mil. Požehnání, které každý hrdina obdržel po povodni, bylo také zcela odlišné. Utnapishtim byl udělen věčný život, zatímco Noe měl množit a naplnit zemi a mít nadvládu nad zvířaty.

Závěry

Od prvních dnů srovnávací studie těchto dvou povodňových účtů, to bylo obecně dohodnuté, že existuje zřejmý vztah. Rozšířená povaha povodňových tradic v celé lidské rase je vynikajícím důkazem existence velké povodně z právního / historického hlediska.20 datování nejstarších fragmentů účtu Gilgamesh původně naznačovalo, že je starší než předpokládané datování Genesis.21 Nicméně, existuje pravděpodobnost, že Biblické příběhy byly zachovány, buď jako ústní tradice, nebo v písemné formě předávány z Noah, a to prostřednictvím patriarchů a nakonec k Mojžíšovi, čímž je vlastně starší než Sumerská účty, které byly restatements (s úpravami) na původní.

populární teorie, navržená liberálními „učenci“, uvedla, že Židé si“ půjčili “ od Babyloňanů, ale nikdy nebyl nabídnut žádný přesvědčivý důkaz.22 rozdíly, včetně náboženských, etický, a naprosté množství detailů, je nepravděpodobné, že biblický účet byl závislý na jakémkoli existujícím zdroji ze sumerských tradic. To stále nebrání těmto liberálním a sekulárním učencům obhajovat takovou teorii. Nejvíce přijímaná teorie mezi evangelikály je, že oba mají jeden společný zdroj, předcházející všem sumerským formám.23 božská inspirace Bible by vyžadovala, aby účet Genesis byl správnou verzí. Židé byli skutečně známí tím, že předávali své záznamy a tradici.24 Kniha Genesis je z velké části považována za historické dílo, dokonce i mnoha liberálními učenci, zatímco epos Gilgameš je považován za mytologický. Teorie jednoho zdroje proto musí vést zpět k historické události potopy a Noemovy archy.25 těm, kdo věří v inspiraci a neomylnost Bible, to by nemělo být překvapením, že Bůh by zachovat skutečný účet Povodní v tradicích Svého lidu. Účet Genesis byl udržován čistý a přesný po celá staletí Boží prozřetelností, dokud nebyl nakonec sestaven, upraveno, a zapsal Mojžíš.26 Epos o Gilgamešovi tedy obsahuje poškozený účet, jak je zachován a zdoben národy, které nenásledovaly Boha Židů.

1. Keller, Werner, the Bible as History, (New York: William Morrow and Company, 1956), s. 32.
2. Sanders, n. k., The Epic of Gilgamesh, (an English translation with introduction) (London: Penguin Books, 1964), s. 9.
3. Graves, Robert, The Creek Myths, Volume 1, (London: Penguin Books, 1960), s. 138-143.
4. Rehwinkel, Alfred m., potopa ve světle Bible, geologie a archeologie, (St. Louis: Concordia Publishing, 1951), s. 129.
5. O ‚Brien, J. Randall, „povodňové příběhy starověkého Blízkého východu“, biblický ilustrátor, (podzim 1986, svazek 13, číslo 1), s. 61.
6. Barton, George a., Archeologie a Bible, (Philadelphia: American Sunday School Union, 1916), s. 273-277
7. Keller, Bible jako Historie, str. 33.
8. Whitcomb, John C. and Morris, Henry M., The Genesis Flood, (Phillipsburg: Presbyterian and Reformed, 1961), str. 38.
9. Heidel, Alexander, Gilgamešův epos a starozákonní paralely, (Chicago: University of Chicago Press, 1949), s. 13.
10. O ‚Brien,“ povodňové příběhy starověkého Blízkého východu“, s. 61.
11. Heidel, Gilgamešův epos a starozákonní paralela, s. 13.
12. Sanders, Epos o Gilgamešovi, s. 21.
13. Vos, Howard F., Genesis and Archaeology, (Chicago: Moody Press, 1963), s. 35.
14. Sanders, Epos o Gilgamešovi, s. 20-23.
15. ibid., s. 30 39.
16. ibid., s. 39-42.
17. Bible jako historie, s. 33.
18. Sanders, Epos o Gilgamešovi, s. 109.
19. O ‚Brien,“ Flood Stories of the Ancient Near East“, PP. 62, 63.
20. Morris, Henry M., Věda a Bible, (Chicago: Moody Press, 1986), s. 85.
21. O ‚ Brien, „povodňové příběhy starověkého Blízkého východu“, s. 64.
22. ibid.
23. ibid.
24. Morris, Věda a Bible, s. 92.
25. ibid., s. 85.
26. Whitcomb, John C., raná země (Grand Rapids: Baker Book House, 1986), s. 134; Whitcomb a Morris, Genesis Flood, s. 488.

* Pan Lorey je registrovaný historický archeolog.

citujte tento článek: Lorey, F. 1997. Potopa Noemova a potopa Gilgamešova. Acts & fakta. 26 (3).