kořeny Japonského jazyka jsou předmětem vášnivé debaty mezi učenci. Na první pohled, mohlo by se zdát, že japonština byla nějak odvozena od čínštiny: po všem, sdílejí stejný systém psaní, že jo? Ne tak docela. V tomto článku se podíváme na rozdíly v systému psaní, gramatice a výslovnosti těchto dvou jazyků (japonština vs. čínština) a zvážíme obtíže, které každý jazyk představuje pro studenty.

jen hlavní podobnost mezi Japonci a Číňany je společný systém psaní, který Japonci přijala ve 3. Století. Dříve jazyk neměl písemnou formu.

přijetí Kanji (Čínské znaky, tzv. Hanzi v jejich jazyce původu) provádí se to v přijetí některých Čínských slovech. A také stojí za zmínku, že Čínský kulturní vliv formoval vlastní kulturu Japonska. Podle Roberta Oxmana z Kolumbijské univerzity si “ Japonci vědomě a záměrně půjčují-v tomto případě z Číny. Pak vytvoří kulturní syntézu, která je jedinečně Japonská.“

běžný systém zápisu?

velká většina čínských znaků obsahuje sémantickou složku (známou také jako radikál) a fonetickou složku. Radikál naznačuje význam znaku, zatímco fonetická složka naznačuje určitou výslovnost.

Japonci možná převzali svůj psací systém z čínského jazyka. Ale gramatické a slovní zásobu související s rozdíly mezi Číňany a Japonci jsou tak hluboké, že jsou nuceni Japonské přijímat a zpracovávat znaky, a to nejen pro jejich význam, ale také pro fonetiky.

je také třeba poznamenat, že znaky Hanzi nemají stejný význam jako jejich kanji „ekvivalenty“.

Hiragana a Katakana, dvě Čínské založené na psaní systém, který Japonská používá, jsou velmi jasné produktů je třeba přizpůsobit Čínské Japonské. Při jejich studiu vidíme, jak fonetika byla prostředkem k přizpůsobení čínského psacího systému. Hiragana a Katakana nepíšou systémy v tom smyslu, jak si o nich myslíme na Západě. Nejsou to abecedy, ale slabiky, systémy založené spíše na slabikách než na jednotlivých zvucích.

jazyky se vždy vyvíjejí. Někdy je tento proces ponechán na řečnících a někdy zasahují vlády. Od roku 1950 se čínská vláda snažila zjednodušit a standardizovat písemnou formu jazyka. Produkt je to, co nyní známe jako Zjednodušená čínština.

tradiční čínské znaky se oficiálně používají v Hongkongu, Macau a Tchaj-wanu. Komunity v čínské diaspoře mají tendenci preferovat také tento psací systém.

Japonsko mělo svůj vlastní proces zjednodušení, který vyvrcholil v roce 1946 vyhlášením Tyyō kanji, seznamu zjednodušených znaků.

gramatika

čínština a japonština mají sklon k různým větným strukturám. Zatímco Japonština je jazyk SOV (předmět, objekt, sloveso), čínština je jazyk SVO (předmět-sloveso-objekt).

Japonská gramatika je často považována za složitější než její čínský protějšek. Například, v japonštině, slovesa a přídavná jména jsou často kombinována. A zatímco čínština nemá konjugace, japonština Ano. Naštěstí pro studenty, japonština má stejné konjugace pro všechny předměty a velmi málo nepravidelných sloves. Japonské slovesa‘ prostý forem, vždy skončí u.

Japonský vs Čínské Výslovnosti

tonální jazyky, význam slova se mění v závislosti na „pitch přízvuk“. To znamená, na kterou slabiku kladete důraz. Tóny jsou jedním z nejtěžších aspektů čínštiny. Zatímco Mandarin má čtyři tóny, číslo je pro Lukang Township Taiwanese až osm.

Japonština je tonální jazyk. Například hashi může znamenat „hůlky“ nebo „most“ v závislosti na tom, jak to vyslovujete. Ale japonské tóny nejsou tolik jako v čínských dialektech, a mohou být snadno rozpoznatelné v písemné podobě, prostřednictvím různých Kanji. Hashi (což znamená „hůlky“) lze vyjádřit pomocí tohoto logogramu: 箸. A hashi (což znamená „most“) lze vyjádřit tímto logogramem: 橋.

Kanji a Hanzi se vyslovují velmi odlišně. Na druhou stranu, několik znaků Kanji má dvě možné výslovnosti, což dává správné japonské výslovnosti určitou úroveň obtížnosti.

Všechny Japonské texty lze číst dvěma způsoby: Onyomi, odvozené z Čínské výslovnosti, a Kunyomi, původní, domorodé Japonské čtení. V závislosti na tom, které znaky Kanji jsou v textu přítomny, správná výslovnost se může změnit tak dramaticky, že i japonští domorodci by mohli těžko číst nahlas.

Závěr

Japonské a Čínské systémy psaní může zdát trochu skličující pro studenty jazyků, které často trvá studenty spoléhat se příliš těžce na Rōmaji a Pinyin. A japonské konjugace se mohou zdát skličující pro anglické mluvčí. Nejnáročnější částí japonštiny i čínštiny však může být naučit se správnou výslovnost.

Zatímco tóny může být složitější součástí učení Čínské, některé studenty, kteří se naučili Čínsky po učení Japonské vědomí, že možnost různého čtení v Japonštině bylo daleko více znepokojující na den-to-denní bázi, než Čínské tóny. Oba jazyky jsou plné jemností a může chvíli trvat, než si na ně zvyknete. Ale tam sídlí jejich krása.

a kvůli stejným jemnostem, pokud potřebujeme komunikovat s rodilým japonským nebo čínským mluvčím, měli bychom nechat jen málo náhodě. Pokud hledáte čínské překladatelské služby nebo japonské jazykové služby, je ideální počítat s rodilým lingvistou nebo zahraničním profesionálem, který má každodenní zkušenosti s používáním jazyka v reálném životě.