Inaktivovanou vakcínou proti polioviru
Inaktivovaná vakcína proti dětské obrně (IPV) byl vyvinut v roce 1955 Dr. Jonas Salk. Také nazývaná vakcína Salk IPV se skládá z inaktivovaných (usmrcených) kmenů polioviru všech tří typů poliovirů. IPV se podává intramuskulární nebo intradermální injekcí a musí být podána vyškoleným zdravotnickým pracovníkem. IVP produkuje protilátky v krvi proti všem třem typům polioviru. V případě infekce tyto protilátky zabraňují šíření viru do centrálního nervového systému a chrání před paralýzou.
výhody
- protože IPV není „živá“ vakcína, nepředstavuje žádné riziko VAPP.
- IPV vyvolává u většiny lidí vynikající ochrannou imunitní odpověď.
nevýhody
- IPV indukuje velmi nízké hladiny imunity ve střevě. Jako výsledek, když se člověk imunizován s IPV je napaden divoký poliovirus, virus stále množí uvnitř střeva a být prolita ve stolici, riskovat pokračující krevní oběh.
- IPV je více než pětkrát dražší než OPV. Podávání vakcíny vyžaduje vyškolené zdravotnické pracovníky, stejně jako sterilní injekční zařízení a postupy.
bezpečnost
IPV je jednou z nejbezpečnějších používaných vakcín. Po vakcinaci nebyly prokázány žádné závažné systémové nežádoucí účinky.
účinnost
IPV je vysoce účinný při prevenci paralytického onemocnění způsobeného všemi třemi typy polioviru.
Doporučené použití
rostoucí počet průmyslových zemí bez dětské obrny používá IPV jako vakcínu volby. Je to proto, že riziko paralytické obrny spojené s pokračujícím rutinním používáním OPV je považováno za větší než riziko importovaného divokého viru.
Nicméně, jak IPV není zastavení přenosu viru, OPV se používá všude tam, kde obrny musí být obsaženy, a to i v zemích, které se spoléhají výhradně na IPV pro jejich rutinní imunizace programu.
jakmile bude dětská obrna vymýcena, bude nutné zastavit používání všech OPV, aby se zabránilo opětovnému zavedení přenosu v důsledku Vdpv.